13. listopadu
Za náměstí by se mohla naplnit městská pokladna
Izraelský investor, který chce na Masarykově náměstí ve středu Pardubic postavit velký obchodní a zábavní komplex, zřejmě naplní
prázdnou městskou pokladnu. Pokud by se magistrátu povedlo prodat pozemky pro dostavbu náměstí za tržní cenu, která je v centru
obvyklá, utržil by ze ně bezmála miliardu korun. Kolik to bude ve skutečnosti, se nikdo neodvažuje odhadnout. Návrhů, jak využít
takovou sumu, je už ale nekonečně mnoho. „Kolik město může za pozemky dostat, si netroufám odhadnout, žádná jednání o prodejních
cenách magistrát s investorem dosud nevedl. Je to veliká neznámá a neuzavřeli jsme ani smlouvu, že to skutečně bude tato společnost
stavět. Takto daleko jsme už byli dvakrát a v obou případech z toho sešlo,“ brzdí optimismus primátor Jiří Stříteský. Za miliardu
by se daly vyřešit nejpalčivější problémy města. Má to však několik háčků: bude to teprve za několik let, prodávat se bude postupně
po částech, neprodají se zřejmě všechny pozemky a cena bude asi muset být nižší.
Izraelský investor chce na Masarykově náměstí postavit komplex nákupního a zábavního centra, hotelu s kongresovým sálem a několik
bytových domů. Území, které je ve vlastnictví města, má rozlohu dvacet šest hektarů. Za ně může magistrát získat teoreticky devět
set patnáct milionů korun. „Cenová mapa pro tuto oblast města stanovuje v současnosti cenu pozemků na tři tisíce pět set dvacet
korun za metr čtverečný. Je ale čistě orientační, konečná tržní cena bude rozhodně vyšší a bude ji schvalovat zastupitelstvo,“
tvrdí vedoucí odboru správy obecního majetku magistrátu Ivan Růžička. Tak velký investor si však může s městem vyjednat mnohem
výhodnější podmínky. Pozemky město po dobu výstavby investorovi pronajme a po kolaudaci objektů teprve dojde k jejich prodeji.
„Výstavba i prodej by se měly uskutečnit po etapách, kdy se ale dostaví první část, zábavní a nákupní centrum, zatím nevíme,“
řekl primátor Pardubic Jiří Stříteský.
Pro získané peníze by ale měl využití ihned. „V současné době nám schází dvě miliardy korun, abychom pokryli všechno, co potřebujeme.
Každým dnem narůstají miliony korun za věci, s kterými jsme nepočítali. Ze zrušených okresů na nás přešla třeba civilní ochrana,
povodňové komise a krizové štáby, přitom náš rozpočet s tím nepočítal,“ stěžuje si primátor.
Za nejvíce naléhavé považuje primátor vyřešení dopravy a komunikací v Pardubicích, dostavbu atletického stadionu či stavbu nové
sportovní haly. Doba prodeje pozemků ale podle primátora přesáhne funkční období nynějšího vedení radnice. Tedy řečeno jinak - o
využití peněz budou rozhodovat nově zvolení zastupitelé.
Radní Miroslav Petráň je ale k získání miliardy korun do městské pokladny skeptický. „Domnívám se, že cena za pozemky pro celý
komplex bude určitě jiná, než stanovuje cenová mapa. Nejspíš se bude licitovat o tom, aby investor udělal co nejvíc věcí, které
chce město, a my potom budeme ochotni jít s cenou na úroveň, aby se mu investice vůbec vyplatila. Nechceme jej svou neústupností
dohnat k tomu, že z celého projektu odstoupí,“ tvrdí architekt Petráň.
Petráň upozorňuje, že z celkové plochy investor zcela jistě nekoupí všechny pozemky. „Běžně se prodává jen plocha, kterou firma ke
své komerční činnosti potřebuje. Budou tam ale i veřejné prostory, které budou muset zůstat v majetku města, neboť budou sloužit jeho
obyvatelům,“ vysvětluje Petráň.
Mezi hotelem Labe a novým zábavním centrem na Masarykově náměstí totiž má zůstat uzavřená klidová zóna s vodní plochou a řadou kaváren
a obchodů, která by měla přecházet z interiéru pod širé nebe. Značnou část území budou také zabírat chodníky pro pěší a zeleň.
13. listopadu
Vojáci na letišti zůstanou
Pardubické letiště zůstane i nadále v rukou vojáků. Včera o tom definitivně rozhodla vláda, když schválila novou verzi armádní reformy.
Přijetím tohoto dokumentu zákonodárci zároveň rozhodli například i o tom, že multifunkční velkosklad v Dašicích u Pardubic se stavět
nebude.
„Tyto dva dopady rozhodnutí vlády mohu potvrdit, ale hovořit o dalších by bylo předčasné. Zatím nemám čerstvé informace. Znám sice
původní návrh reformy, ale ten mohl být při projednávání pozměněn,“ sdělil velitel Velitelství Armády ČR Pardubického kraje Josef Růt.
Pardubické letiště si sice vojáci nechají, ale stane se z něj jen velmi okleštěná základna.
„O provoz se zde bude starat pouze zajišťovací jednotka,“ dodal Růt. Na rozhodnutí vojáků a vlády Pardubice vydělají. Armáda bude
i nadále hradit nákladný provoz letiště, který by tamní radnice ze svých prostředků jen těžko zaplatila. Provozování mezinárodního
civilního letiště tak přijde město výrazně levněji.
Původně měla armáda s letištěm úplně jiné plány.
Nejprve zde měla vzniknout elitní pilotní škola, pak se sem stěhovala vládní letka a v listopadu minulého roku se vojáci letiště
definitivně vzdali.
Zatím poslední změnu v osudu pardubického letiště odstartoval odchod Jaroslava Tvrdíka z postu ministra obrany. Nová koncepce
reformy armády, kterou včera předložil vládě ke schválení nový ministr Miroslav Kostelka, totiž s pardubickým armádním letištěm
zase počítá. Kostelkova reforma tedy vzkřísila letiště, plány na výstavbu obřího velkoskladu v Dašicích na Pardubicku však naopak
definitivně potopila.
I když se ještě nedávno zdálo téměř jisté, že nový vojenský sklad za miliardu korun armáda nedaleko Pardubic postaví, nakonec z něj sešlo. Generály k tomuto kroku donutil zkrácený rozpočet, který bude mít po reformě veřejných financí vojsko k dispozici, a proto do nové koncepce sklad nezařadili.
13. listopadu
Pardubice a Hradec propojí cyklostezka
Pardubice a Hradec Králové má v příštích letech spojit nová cyklistická stezka vedoucí podél Labe. První myšlenky vybudovat
cyklotrasu spojující krajská města ale vznikly již v polovině devadesátých let. Dlouhou dobu ale projekt ztroskotával na
nedostatku peněz.
Budoucí cyklistická trasa dostala pracovní název Stezka z mechu a perníku a bude součástí mezinárodní Labské stezky, která
by měla vést od pramene řeky až do Hamburku. První půlkilometrový úsek byl dokončen v minulém roce a vede po hradeckém
Smetanově a Tylově nábřeží. Pokračovat bude po levém břehu Labe.
„Trasu již známe. Celý úsek stezky je zmapován a nyní náš návrh posuzují oba kraje a pardubický magistrát. Projekt již
podpořil hejtman Pardubického kraje Roman Línek. Připravují se žádosti o dotace a bude třeba provést majetkoprávní průzkum,
protože některé úseky vedou po pozemcích podniku Povodí Labe, jiné po soukromých či obecních parcelách,“ řekl hradecký primátor
Oldřich Vlasák. Podle Vlasáka bude přípravná fáze projektu trvat nejméně rok. Pak by mohla začít výstavba některých částí trasy.
Celá stezka bude hotova nejdříve za dva roky.
Podle původních záměrů měl být povrch stezky asfaltový, ale o tom ještě není rozhodnuto. „V úvahu přichází zpevněný jílovito
štěrkový povrch, který je kvalitní a levnější než živice,“ vysvětlil Vlasák.
Povodí Labe by uvítalo povrch štěrkový. Je pružnější, což je důležité pro přejezd těžké techniky.
13. listopadu
Sportovní hala se začne stavět příští rok
Již v červnu schválilo zastupitelstvo výstavbu městské víceúčelové sportovní haly na pravém břehu Labe nedaleko jezu. Městská hala
spolu s tělocvičnami, které v jejím sousedství postaví Univerzita Pardubice, bude tvořit komplex, využitelný i pro velké halové turnaje.
Na svém posledním zasedání počátkem listopadu zastupitelé schválili harmonogram výstavby. Podle něj by stavba měla být
zahájena ve druhém pololetí příštího roku a dokončena do konce roku 2005. Náklady na výstavbu včetně studie a projektové
dokumentace jsou předběžně odhadovány asi na 150 milionů korun. Ne všechny náklady však půjdou k tíži městské pokladny.
Počítá se s dotací Evropské unie, část nákladů ponese kraj, jedná se také o dotaci ze strany ČSTV. Na město by měla zbýt
úhrada asi 55 milionů korun. Z toho 20 milionů na případný výkup pozemků a zahájení stavby bude zařazeno již do rozpočtu
roku 2004, zbytek půjde z rozpočtu roku následujícího. Naděje, že se město dočká důstojné haly pro sálové sporty, tak
dostává konkrétní obrysy.
13. listopadu
Městské rady jednaly o dopravě
Rady města Pardubic a Hradce Králové se v úterý na svém společném jednání dohodly, že od ledna příštího roku zvýší cenu jízdného
městské hromadné dopravy. I nadále však budou ceny jízdenek v obou městech stejné. Lidé tak budou moci stále využívat možnosti,
kdy na pardubickou jízdenku lze jezdit v Hradci Králové a naopak. Definitivní úpravu cen jízdného MHD se všemi dalšími důsledky
však musí ještě projednat obě městské rady samostatně.
Radní se shodli také na tom, aby v blízké budoucnosti byly nahrazeny v autobusech a trolejbusech stávající mechanické strojky, v
nichž si cestující označují jízdenky, modernějším zařízením. V úvahu připadají strojky s označováním času, které fungují už v
některých jiných městech, nebo čipové karty. Výhodou čipových karet by byla mimo jiné možnost takzvaného dobíjení, podobně jak
to znají mnozí uživatelé mobilních telefonů. Náhrada mechanických strojků v autobusech a trolejbusech jiným zařízením umožní
lidem v Pardubicích i Hradci Králové také cestovat s několika přestupy na jednu jízdenku.
Dalším klíčovým bodem společného jednání pardubické a královéhradecké městské rady byla tematika dostavby dálnice D 11. Radní
neskrývali rozpaky nad skutečností, že se dostavba této komunikace, která je pro obě města z hlediska dalšího rozvoje velmi
důležitá, opakovaně odkládá. V této souvislosti rady přijaly usnesení, které je přílohou této zprávy.
Pardubičtí a královéhradečtí radní diskutovali dále o problematice zvažované výstavby spalovny komunálního odpadu v Opatovicích
nad Labem, dopadech zvýšení DPH na rozpočty měst či o možnostech čerpání dotací z fondů Evropské unie.
11. listopadu
Východní tangenta nedá spát obyvatelům Spojila
Kudy vést tzv. Východní tangentu, která spojí Černou za Bory a Hůrka, bylo před nedávnem předmětem jednání náměstka primátora
Jaroslava Demla a spojilského starosty Jana Křivky.
"Podle původního navrhu okružních systémů měla vést na hranici katastrů Pardubic a Spojila. To je z hlediska občanů,
kteří tam bydlí v nových bytových domech i rodinných domcích, nepřijatelné," uvedl Jaroslav Deml. Jak připustil, hned
na samém počátku se ukázalo, že toto řešení pro velký odpor veřejnosti neprojde. Vzápětí poté, co se navržená trasa
dostala mezi obyvatele zcela nové zástavby mezi Spojilem a Dubinou, dorazila na radnici nesouhlasná petice.
"I když z hlediska dopravního a modelů dopravy je asi optimální," míní náměstek.
Podle odborníků na dopravu totiž čím dále bude obchvat od města, tím méně jej budou řidiči využívat a budou mít spíše snahu
projíždět přes jeho střed. Rovněž varianta, která by nechala současnou situaci tak, jak je, není příznivá pro obyvatele Drážky,
která je zatížena dopravou osobními i nákladními vozidly.
Pardubická radnice proto nechala zpracovat alternativní řešení trasování obchvatu, a to tak, aby byl veden východně od
Spojila a současně přikloněn k již sto let plánovanému kanálu Dunaj - Odra - Labe. Tato varianta je známa jako číslo tři.
Další možností podle Demla je, že by se obchvat vybudoval po upravené stávající komunikaci z Černé za Bory přes Staročernsko k Počáplům.
"Tam je to ale v tuto chvíli podle návrhu a územního plánu napojeno na obchvat Sezemic a zase to městu Pardubice ani Spojilu nic
nepřináší," soudí Deml, kterého proto čeká debata na toto téma na krajském úřadu, pod nějž tato silnice spadá.
"Budeme jednat o tom, jestli by bylo možné tuto trasu ve stejné dimenzi spíše přesunout na variantu třetí, kde se nám k tomu
vyjádřila obec Spojil."
Zastupitelé Spojila, kteří zcela jednoznačně odmítli možnost vést obchvat mezi jejich obcí a pardubickým sídlištěm Dubina,
se výstavbě obchvatu východně od Spojila souběžně s kanálem nebrání. Navrhují však posunout říční kanál o dalších sto metrů
východním směrem, a to z jednoho prostého důvodu. Spojil připravuje v tomto území pozemky pro rozsáhlou bytovou zástavbu.
Obchvat by tak mohl vést lesem a jeho pruh by oddělil nové domy od dopravní zátěže.
"To je alternativa, která mi v tuto chvíli připadá jako jediná rozumná a reálná. Předpokládám, že pokud se podařilo změnit
trasu kanálu již jednou, že i podruhé se to podaří," dodal Jaroslav Deml.
"Na druhou stranu je pravda, že vede lesem a z hlediska životního prostředí mohou být připomínky k trasování té komunikace
lesními porosty. Ale vždycky je něco."
11. listopadu
Podpora kin v Pardubiích končí
Pardubice se rozhodly do budoucna ponechat existenci kin ve městě tvrdým tržním podmínkám. Ve své koncepci podpory v oblasti kultury
na roky 2003 - 2006 počítají s tím, že po vzniku multikina v Pardubicích budou dotovat pouze filmový klub. Dosud město přispívalo z
kulturního fondu na všechna tři kina. Majitelé kin se obávají, že jejich podniky za pár let zcela zaniknou.
Město se v minulosti podílelo například příspěvkem a půjčkou z kulturního fondu na vybavení kina Dukla zařízením Dolby stereo i
dalších dvou pardubických biografů, kina Jas a kina Sirius.
"Do podpory kin se dá zařadit také dotace na festival Jeden svět v Divadle 29 nebo Febiofest, které v Pardubicích proběhly," uvedla
vedoucí odboru kultury magistrátu Martina Kulhavá.
Po vzniku multikina, které plánuje ve svém velkém zábavním a nákupním centru na Masarykově náměstí izraelská společnost Bohemia Sen,
však magistrát svou podporu kinům omezí.
"Určitě budeme dotovat filmový klub v kině Sirius. Ten by měl zůstat zachován i při existenci multikina. Své příznivce si určitě najde,
výběr filmů je jinak zaměřený. Do multikina se některé filmové žánry, které filmové kluby prezentují, vůbec nemusí dostat," vysvětluje
Kulhavá.
Proto magistrát plánuje příspěvek filmovému klubu v příštích letech zvýšit.
"Nyní se již po tři roky drží na třiceti tisících korun ročně. Je určený na celoroční podporu činnosti klubu a provozovatel nám
samozřejmě musí doložit vyúčtování, jak s penězi naložil. Většinou se jedná o půjčovné filmů a věci spojené s provozem kina,"
řekla Kulhavá. Podpora dalším kinům je ale podle ní nejistá.
Provozovatelé kin se vzniku nového multikina obávají, již nyní je ohrožuje podobné zařízení v Hradci Králové.
"Naše problémy začaly ve chvíli, kdy multikina nastoupila na systém rotování jedné kopie ve dvou sálech. V půlce filmu může začít
první část snímku nanovo v dalším kinosále. V takové konkurenci jsme bez šancí," uvedla před časem ředitelka kina Dukla Dagmar Krčilová.
Pesimismus je na místě i podle tajemnice Unie filmových distributorů Anny Černé, která míní, že na město s devadesáti tisíci
obyvateli a multikinem na dosah jsou tři kina zbytečný luxus.
10. listopadu
Město bude přispívat na důchodce se skřípěním zubů
Ještě před necelým rokem představitelé Pardubic sebevědomě tvrdili, že nikdy nepřistoupí na to, aby z městské kasy platili péči
o důchodce, jak to po nich žádali zástupci Pardubického kraje. Nakonec zcela kapitulovali. Služby, které v minulosti na Pardubicku
jako v jediném okresu v kraji hradil stát, budou Pardubice platit samy.
Nejdříve v dubnu město svolilo platit příspěvek na pečovatelskou službu za letošní rok a nyní zastupitelé odsouhlasili, že uhradí i
provoz penzionu pro důchodce v roce 2004. Celkem tak budou Pardubice platit přes patnáct milionů korun ročně. Přitom ještě před rokem
je sociální služby nestály ani korunu.
Kraj však zchladil rozhořčení některých zastupitelů, kteří volali po odvetě vůči kraji.
Kraj byl donucen vytvořit dokonce jakýsi seznam dlužníků sloužící k započtení
dlužných částek do budoucích dotací obcí v případě, kdy odmítne vykonané sociální služby uhradit. V dopise zaslaném magistrátu se
také uvádí,
že pokud by město provoz penzionu neplatilo, mohl by jej kraj od příštího roku zrušit.
Peníze za příspěvky na obě služby sociální péče budou Pardubicím scházet.
„Budeme muset omezit investice, mohly za to být chodníky, silnice nebo oprava škol,“ uvedl náměstek primátora Jiří Razskazov.
Se skřípěním
zubů nakonec zastupitelé Pardubic ruku pro příspěvek na penzion pro důchodce zvedli. Kalich hořkosti však ještě není
zcela prázdný.„Kraj nám také nabízí, že zařízení převede na město. Jde sice o majetek v hodnotě několika milionů korun,
ale nemůžeme jej využít k jinému účelu než dnes a znamenalo by to zároveň další náklady na údržbu,“ vysvětlil Razskazov,
proč považuje převod tohoto majetku za danajský dar. Podobnou hrozbou pro pokladnu města je také domov důchodců ve Štrossově ulici.
Podle Razskazova sice zatím jeho provoz pokrývají státní dotace, ale v příštích letech se může tento stav změnit. Tvrdí také,
že i této budovy se chce kraj zbavit, převést ji na město, a tím na ně také přenést jeho údržbu a opravy.
Další peníze magistrátu spolyká manželská a předmanželská poradna, která rovněž přejde pod Pardubice.
Na Pardubicku financoval ještě loni sociální péči přímo stát, od ledna přešla tato činnost na kraj. Ten si chce ponechat pouze
ústavy sociální péče.
10. listopadu
Stavba dálnice se opět odkládá
Začátek stavby dálnice D11, která napojí Pardubický a Královéhradecký kraj na dálniční síť České republiky, se opět odkládá.
Na prodloužení silnice z Poděbrad k Pardubicím a Hradci Králové čekají obyvatelé obou metropolí a zbytku východních Čech již
sedm let a ještě nějakou dobu si počkají. Zatím nejnovější informace posouvá začátek výstavby na jaro příštího roku.
„Ochránci přírody se odvolali proti výstavbě jednoho z mostů, který je součástí projektu dálnice. Rozkladová komise zatím
nerozhodla, ale věřím, že tak učiní v prosinci tohoto nebo nejpozději v lednu příštího roku. Ihned poté by mělo být vydáno
stavební povolení a na jaře by mohly začít stavební práce,“ uvedl radní Pardubického kraje zodpovědný za dopravu Miloslav Macela.
Pokud nenastanou další komplikace a stavbaři začnou na nové komunikaci pracovat na jaře příštího roku, měla by být nová silnice
podle Macely alespoň částečně průjezdná do dvou let. „Mluvím ale jen o úseku od Poděbrad po Pardubice a Hradec Králové,“ dodal
radní. „Čekáme na vydání stavebního povolení, poté bychom chtěli stavbu hned zahájit,“ potvrdila mluvčí Ředitelství silnic a
dálnic Martina Vápeníková.
Dostavba dálnice D11 je rozhodující i pro start výstavby dalších důležitých silnic v Pardubickém kraji, které by měly v tomto
regionu silniční dopravní síť výrazně vylepšit. Navazujícími stavbami na dálnici jsou obří křižovatka v Opatovicích nad Labem a
čtyřpruh mezi Pardubicemi a Hradcem Králové.
7. listopadu
Uzavírky způsobí změny v MHD
Od 8. listopadu do 19. prosince bude uzavřena ulice Kpt. Nálepky. Z toho důvodu bude linka MHD č. 7 odkloněna z centra na konečnou
do Jesničánek. Spojení se sídlištěm Dukla zajistí náhradní autobusová doprava na trase Zborovské náměstí - Demokratické mládeže -
Čs. armády - Jilemnického - Lexova - Teplého - Dukla vozovna a zpět v plném rozsahu s výjimkou spojů v sobotu, v neděli a ve svátek
z Dukly vozovny ve 4.58 hodin a ze Zborovského náměstí v 5.49 hodin.
"Ke změně dojde také na lince č. 1," upozorňuje Martin Hodný z dopravního podniku. "Spoje označené D ze stanice Slovany
točna do stanice Dukla vozovna pojedou pod číslem 907 ulicí Teplého."
Od 11. do 14. listopadu bude částečně uzavřena křižovatka ulic Palackého a Kpt. Bartoše. Doprava směrem do Polabin nebude
omezena, směrem k nádraží využijí autobusy podle dopravní situace objízdnou trasu přes kruhový objezd nebo parkoviště u
Hypernovy. Trolejbusy na lince č. 2 budou nahrazeny autobusy, linka č. 13 bude z Polabin na Dubinu odkloněna ulicemi
Bělehradská, Hradecká, Sukova a Sladkovského.
7. listopadu
Strážníci získali ocenění
Primátor města Pardubic ing. Jiří Stříteský ocenil dnes v historickém sále radnice strážníky, kteří slouží u městské policie
nepřetržitě celých pět, resp. deset let. Strážníci obdrželi z jeho rukou stužku Za věrnost a spolu s ní i právo nosit ji na své
služební uniformě. Kromě toho dostali výpravnou publikaci o Pardubicích. Ocenění za pětiletou službu osobně převzali Diana
Šlechtová, Leoš Dorazil, Lubomír Frei a Bohumil Mánek, strážníci Pavel Šára a Petr Urban se slavnostního aktu pro nemoc
nezúčastnili. Stužku za deset let služby předal primátor Zdeňku Horákovi a Jaroslavu Koutovi.
"Městská policie má řadu nepřátel, ale i příznivců a obdivovatelů," uvedl primátor ve svém krátkém proslovu. "Já
samozřejmě patřím k té druhé skupině lidí stejně jako většina obyvatel města, kteří touží po pořádku a bezpečnosti
v ulicích. Protože jsem se osobně zúčastnil několika akcí, vím, jak je vaše služba psychicky i fyzicky náročná.
Upřímně se přiznám, že si nejsem jistý, jestli bych ji byl schopen vykonávat. O to více si cením lidí, kteří slouží
u městské policie tak dlouho jako vy."
Poté ředitel městské policie ing. Petr Kvaš předal nic netušícímu primátorovi k jeho šedesátým narozeninám Čestný
odznak Městské policie Pardubice. "Jsme rádi, že prvním obyvatelem města, ale vlastně i prvním pozemšťanem, který
toto ocenění získal jste právě vy," prohlásil s úsměvem Petr Kvaš a připomněl dlouholetou primátorovu činnost v
městském zastupitelstvu, městské radě a nakonec i v čele radnice.
V následující diskusi Jiří Stříteský znovu připomenul, jak moc ho trápí nespravedlivé přerozdělování daní do
městských rozpočtů podle počtu obyvatel. "Vím, kolik úsilí vás stojí udržet v ulicích pořádek po každém hokejovém
zápase, po fotbale, po Velké pardubické, Zlaté přilbě nebo na nádraží, kam se každou zimu stahují bezdomovci z celé
republiky," řekl. "Přitom na vaši činnost dostáváme stejně peněz jako města, která podobné starosti vůbec nemají.
A to už vůbec nemluvím o investicích, které jsme vložili do průmyslové zóny, abychom přilákali investory a zajistili
lidem pracovní příležitosti. Přitom z daní, které zahraniční firmy státu odvádějí, dostáváme stejný podíl jako ti,
kdo na svých radnicích sedí se založenýma rukama. Je to nespravedlivé a je to i jedna z příčin, proč vám na vaši
činnost nemůžeme z městského rozpočtu uvolnit tolik peněz, kolik bychom chtěli."
Na závěr celého setkání se ocenění strážníci podepsali do městské Pamětní knihy.
7. listopadu
Policisté pátrají po násilníkovi
Mladý tmavovlasý muž znásilnil v sobotu večer v pardubické čtvrti Dukla ženu. Policistům, kteří mají jeho poměrně přesný popis,
násilník zatím prchá.
"Znásilnění se odehrálo mezi 19.25 a 19.40 v Sokolovské ulici. Pachatel byl zhruba ve věku od 20 do 25 let, asi 175 až 180
centimetrů vysoký, drobné, hubené postavy, tmavých vlasů a výrazně tmavých očí," uvedla tisková mluvčí pardubické policie Dana Dolanová.
Muž měl na sobě světlé kalhoty s podélnými zipy na stehnech a tmavou bundu s kapucí nebo vysokým límcem. Policisté žádají
veřejnost o spolupráci.
"Kdo viděl muže odpovídajícího popisu v inkriminovanou dobu poblíž místa činu nebo by mohl přispět k objasnění jeho totožnosti,
ať se přihlásí na linku 158," sdělila Dolanová. Další podrobnosti o zločinu policisté odmítají sdělit. "Mohlo by to zmařit
vyšetřování," řekla mluvčí.
Poslední znásilnění se v Pardubicích odehrálo na konci srpna a policistům se pachatele podařilo dopadnout. Tento případ ale
policie nezveřejnila. Stejně jako většinu dalších. "Veřejnost žádáme o pomoc kvůli ochraně oběti jen v krajních případech,"
poznamenala mluvčí.
V kraji naposledy zveřejnili policisté znásilnění z loňského prosince. Šestnáctiletou dívku tehdy přinutil k souloži poblíž
diskotéky v obci Zderaz na Chrudimsku jednadvacetiletý mladík.
7. listopadu
Rosice souhlasí s obalovnou
Obyvatelé Vraclavi nedaleko Vysokého Mýta před několika měsíci zastavili chystanou stavbu obalovny živičných směsí, která měla
stát nedaleko jejich obce. Uspořádali kvůli tomu dokonce místní referendum. Nyní připravuje jiná společnost obdobnou výrobu v
Pardubicích, sedmý městský obvod Rosice však žádné výhrady nemá. Zhoršení životního prostředí se neobává, investor by naopak měl
pomoci zkrášlit zeleň v této čtvrti. "V prvním momentě se v nás zdvihla vlna odporu, víme o odmítnutí podobných záměrů v
Srnojedech a ve Vraclavi. Proto jsem se byl s několika zastupiteli a členy místních komisí podívat na dvě taková zařízení na
Moravě, které firma provozuje. Byl jsem ale příjemně překvapen," řekl starosta sedmého obvodu Vratislav Vojtíšek.
Podle něj nezatěžují obalovny okolí ani hlukem ani znečištěním ovzduší. "Mluvil jsem i se starosty okolních obcí a viděl jsem
protokoly z měření emisí. K žádnému překračování limitů nedochází," uvedl Vojtíšek.
Obalovna s reálnou kapacitou šedesát tisíc tun směsi ročně má stát na bývalém popílkovišti v areálu Synthesie. "Dnes je to jen
území zarostlé náletovými dřevinami. Je to vhodné místo, kolem je les, který provoz izoluje od okolí," míní starosta. Investor
by měl k obalovně postavit novou komunikaci včetně mostku přes Brozanský potok, doprava materiálu a hotových směsí by se Pardubicím
vyhýbala. Ani studie vlivu stavby na životní prostředí neukazuje žádná rizika.
"Kotelna bude spalovat zemní plyn, komíny budou vybavené přístroji k měření emisí. Příspěvek k znečištění pocházejícímu ze Synthesie
bude jen zlomek procenta včetně pachových látek," odkazuje starosta na studii. Podle něj nehrozí ani velká dopravní zátěž či hluk, za
hodinu projede do obalovny jen necelých šest nákladních aut.
"Proč se bránit? Všechno jsme si důkladně prověřili. Město i kraj mají spoustu silnic ve špatném stavu a kapacita obaloven je
nedostatečná. Sami jsme letos zažili chvíle, že se vyfrézovaly silnice a pak se čekalo několik dní na dodávku směsí z obalovny,"
řekl Vojtíšek.
Jeho úřad zatím žádné připomínky obyvatel nedostal, i když informaci o obalovně dostalo zastupitelstvo, vyšla ve zpravodaji a visí
na úřední desce. "Investor musí také nahradit odstraněnou zeleň a my si můžeme určit, kde ji v obvodu potřebujeme nejvíce. Mělo by
to být za zhruba čtyři sta šedesát tisíc korun," doplnil starosta.
6. listopadu
Dopravní koncepce města schválena
Asi nejrozsáhlejší diskuze na včerejším zasedání městského zastupitelstva se rozpoutala kolem koncepce dopravního systému města,
zejména kolem tras vnitřní sítě. Přítomný rektor Univerzity Pardubice Miroslav Ludwig hned zpočátku jednání tlumočil zásadní
výhrady univerzity proti svedení dopravy do Studentské ulice, která půlí univerzitní kampus. "V roce 2010 bude mít naše univerzita
10.000 studentů a hodně přes tisíc zaměstnanců," uvedl. "Kdyby každý z nich přecházel ulici jenom dvakrát denně, vznikne při
předpokládané frekvenci 13.000 aut v denních hodinách řada kolizních situací. Proto bychom přivítali spíš zklidnění Studentské
ulice než její zařazení do vnitřního dopravního okruhu." Radní Miroslav Petráň poté upozornil na skutečnost, že dopravní síť v
Pardubicích se po celá desetiletí prakticky nerozvíjela, takže bezkolizní řešení dnes neexistuje. Ujistil rektora, že město si
je tohoto problému vědomo a snaží se nalézt co nejšetrnější variantu.
Výhrady vůči řešení dopravního systému vznesl také starosta čtvrtého městského obvodu Petr Heřmanský. Jeho pět
pozměňujících návrhů, které se týkaly řešení jednotlivých křižovatek v Pardubičkách a dalších podrobností, zastupitelé
zamítli s tím, že předmětem jednání je celková koncepce dopravní sítě a k jednotlivým úsekům stavby se městské obvody i
další instituce a občané budou moci vyjádřit v průběhu územního a později stavebního řízení. Koncepce městského dopravního
systému, která mimo jiné předpokládá výstavbu tří nových mostů, z toho jednoho přes Labe těsně nad soutokem s Chrudimkou,
byla nakonec schválena drtivou většinou 35 hlasů z 37 přítomných zastupitelů.
6. listopadu
Sbírka se plní
Na konto veřejné sbírky ve prospěch Domu na půli cesty v Pardubicích bylo k 10. říjnu roku 2003 shromážděno již 800 845 Kč,
z toho v letošním roce od 1. ledna do 10. října 236 601,- Kč. Na toto konto od vyhlášení veřejné sbírky v září roku 2000 přispělo
celkem 545 dárců, z toho aktuálně pravidelně přispívá 232 pravidelných dárců měsíční částkou 20,- až 500,- Kč. Největším pravidelným
dárcem je společnost Sušárny mléka, která na toto konto přispívá částkou 7 000,- Kč.
Z finančních prostředků získaných prostřednictvím veřejné sbírky pokrývá Dům na půli cesty své provozní náklady (mzdy, vodné,
stočné, energie, spoje atd.). Část výtěžku putuje také na zpříjemnění prostředí, ve kterém klienti Domu na půli cesty žijí.
Zaměstnanci a klienti Domu na půli cesty by rádi touto cestou všem dárcům poděkovali za podporu.
Dům na půli cesty je zařízení poskytující dočasné bydlení a následnou péči mladým lidem ve věku 18 až 25 let, kteří musejí
opustit dětský domov nebo se v tomto věku ze závažných důvodů ocitají mimo rodinu. Tito mladí lidé zůstávají často doslova
na ulici bez rodiny, finančních prostředků a zaměstnání. Smyslem pobytu je jejich postupné začlenění do společnosti. Vzhledem
k finanční náročnosti provozu se zřizovatel Domu na půli cesty v Pardubicích, občanské sdružení Klub hurá kamarád, rozhodl
požádat o pomoc veřejnost. Každý, komu není tento problém lhostejný, může zasílat pravidelně 30,- Kč měsíčně na konto k tomuto
účelu zřízené. Tato částka nezatíží žádný rodinný rozpočet a pro Dům na půli cesty může znamenat jistý příjem. Pokud se rozhodnete
i Vy, pošlete svůj příspěvek na konto vedené u České spořitelny Pardubice, číslo účtu 120 358 4389/0800, var. symbol 192.
5. listopadu
Město chce postavit nový most
Půjde-li vše podle představ pardubického magistrátu, měl by se v budoucnosti přes Labe rozkročit nový most. Pardubičtí
zastupitelé včera schválili koncepci dopravního systému města a tras vnitřní sítě, který s touto stavbou počítá. Přestože
vzhled mostu již existuje ve čtyřech variantách, kdy bude stát a kolik za něj Pardubice zaplatí, je zatím velmi nejasné.
Nový most překoná řeku nad soutokem Labe a Chrudimky mezi koupalištěm a zdymadlem. Propojí tak plánovanou část vnitřního
okruhu mezi křižovatkou U Josefa s nábřežím Chrudimky podél areálu mlýnů. "Tím umožní napojení této oblasti na dopravu ve
vnitřní části města. V Pardubicích není mostů mnoho a když se jeden uzavře, jako například během očekávané rekonstrukce mostu
Pavla Wonky, odnese to město dopravní kalamitou," vysvětlila architektka Iva Lánská z odboru rozvoje a strategie magistrátu.
Město si již nechalo zpracovat několik alternativ mostní konstrukce. Všechny musí respektovat podmínku, aby z žádného pohledu
nezastiňovaly pardubický zámek, který je jednou z pohledových dominant města, a nesmí také zasahovat žádnou podpěrou do koryta
řeky. Tok Labe přemosťuje téměř stometrové pole mostu, na obou březích pak pokračují další části stavby desítky metrů dlouhými nájezdy.
"Zatím jde jen o studii. Úvaha, kdy by se most stavěl, je předčasná, je součástí širší koncepce dopravního systému města," uvedla
Lánská. Naplnit tuto koncepci může podle náměstka primátora Jiřího Razskazova trvat deset až třicet let. V každém případě však
bude most platit ze své pokladny město. "Nejde o komunikaci první nebo druhé třídy, kterou by ze svého rozpočtu podporoval stát.
Bude to na našich bedrech," řekla Lánská. Kolik bude výstavba nového mostu stát si zatím netroufá odhadovat. Půjde však zřejmě o
desítky a spíše stovky milionů korun. "Jen náklady na rekonstrukci mostu Pavla Wonky se odhadují na stopadesát milionů korun. I
když ten je přece jen větší, než bude nový most," míní Lánská.
5. listopadu
Zastupitelstvo chválilo zástavbu Masarykova náměstí
Městské zastupitelstvo na svém zasedání dne 4. listopadu schválilo záměr izraelské společnosti Bohemia sen na zástavbu
Masarykova náměstí. Toto náměstí v centru Pardubic vzniklo na místě jezdeckých kasáren, která zde stála od roku 1895.
Po jejich demolici koncem 60. let minulého století vznikla rozlehlá plocha, jíž se dodnes přezdívá "hliněné náměstí" a
přes veškerou snahu se ji dodnes nepodařilo využít k účelné zástavbě.
Záměr Bohemia sen předpokládá, že zde na ploše téměř tří hektarů postupně vznikne třípodlažní nákupní a zábavní
centrum s multikinem, špičkový hotel s kongresovým centrem a několik bytových domů. Celý komplex bude dopravně
obsluhován z podzemí, takže nově vzniklé náměstíčko mezi hotelem Labe a zábavním centrem bude uzavřené pro veškerou
dopravu. Přímo v centru města by tak měla vzniknout klidová zóna s vodní plochou a řadou kavárniček a obchůdků nenásilně
přecházejících z interiéru pod širé nebe. Součástí projektu je rovněž propojení Sukovy třídy s ulicí Závodu Míru.
Izraelská investiční a developerská firma Africa - Israel Investments Group hodlá prostřednictvím své dceřinné firmy
Bohemia sen do tohoto projektu investovat přibližně 2 miliardy korun. Podle předběžných harmonogramů se s výstavbou
začne někdy v roce 2005. Uskuteční se po etapách. Nejprve vznikne nákupní a společenské centrum, potom se v závislosti
na poptávce po bytech začnou stavět obytné domy. Výstavba hotelu a kongresového centra bude zahájena pouze v případě,
že o koupi nebo pronájem hotelu projeví zájem silný provozovatel hotelové sítě. Zastupitelé si ve svém usnesení vymínili,
že jim bude definitivní architektonické a urbanistické řešení tohoto citlivého území předloženo k odsouhlasení, stejně
tak jako harmonogram výstavby a návrh smlouvy na pronájem a prodej pozemků.
5. listopadu
Holubi budou hubeni v plynových komorách
Pardubičtí holubi se musí mít na pozoru. Magistrát v těchto dnech spustil akci, která by měla jejich počty ve městě výrazně
snížit. Ptáci, kteří důvěřivě vkročí do odchytové klece, se z ní již živí nedostanou a poputují do plynové komory. Likvidace
holubů sice vyjde město na bezmála sto tisíc korun, ale je to stále méně, než škody, které opeřenci napáchají na stavbách či
zdraví obyvatel města. "Vytipovali jsme tři objekty, které jsou v majetku města nebo společností, které městu patří, a na
jejich střechy umístí odborná firma odchytové klece. Konkrétně budou na divadle, na budově Stavoprojektu a na panelovém domě
s malobyty u Bajkalu," uvedl vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Miroslav Míča. Několik dní se holubi vnadí, nacházejí
v otevřených klecích krmení a pití, aby se naučili pasti navštěvovat, pak ale "spadne klec". "Poté zůstane pro vstup pouze vlezový
otvor a pták, který se protáhne dovnitř, se už ven nedostane," popisuje Míča lovecký postup. Lapení ptáci se hubí rajským plynem a
jejich těla se odváží k likvidaci do kafilerie.
Kolik holubů v klecích zůstane a jak se jejich počty ve městě sníží, zatím město neví. "Nemáme s tím dosud zkušenosti, děláme tuto
akci teprve poprvé. Záleží také na vlastní populaci a četnosti klecí. Podle najaté firmy se umísťují v oblasti, kde je nejméně
padesátihlavé hejno," řekl Míča.
O odchytu holubů a způsobu jejich likvidace rozhodl magistrát již před rokem, k akci však přistoupil až letos. "Potřebovali jsme
vyčlenit prostředky v rozpočtu a také jsme nechtěli, aby nás napadali ekologičtí aktivisté. Proto se odchyt nedělá v době hnízdění,
ale přes zimu, a poběží dva měsíce," dodal Míča. Společnost na likvidaci holubů vybral magistrát ve výběrovém řízení. Město má na
akci letos vyčleněno sto tisíc korun, které nemusí vyčerpat.
Škody na stavbách způsobené holuby lze jen stěží odhadovat. "Je třeba si také uvědomit, že holubi jsou přenašeči různých parazitů
a infekčních nemocí," konstatoval vedoucí odboru. Ten také vysvětlil, že holub domácí není přes své přízvisko ve městech původní druh.
"Jeho přirozené sídliště je ve skalách. Lidská obydlí jej ale přitahují jako snadný zdroj obživy," vysvětlil Míča. Jiný způsob
redukce počtu holubí populace podle něj není vhodný. Dravci totiž uloví jen malé množství ptáků, hlavně si vybírají slabé a
nemocné jedince a spíše rozptýlí hejna ptáků po širším území. Použití chemických prostředků na hormonální bázi k hubení holubů
je v Česku zakázáno a odstřel rovněž nepřichází v úvahu.
